Farnost sv. Mořice Kroměříž

Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 27. 7. 2025, 17. mzd. (1. pátek)

Daruj, Pane, mnoha mladým mužům odvahu odpovídat na tvé volání ke kněžské službě, aby nám nechyběla tvá svátostná milost, zvláště slavení tvé Nejsvětější Oběti.

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.

Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha Svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:

Daruj, Pane, mnoha mladým mužům odvahu …

Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…

Modlitba za kněžská a řeholní povolání:
Pane Ježíši, povolal jsi své apoštoly, aby se stali rybáři lidí. Přiváděj k sobě i dnes horlivé a ušlechtilé muže a učiň z nich své učedníky. Vlož do jejich duší svou touhu po vykoupení všeho lidstva, s níž denně obnovuješ na našich oltářích oběť kříže. Pane, „jenž stále žiješ a přimlouváš se za nás“ (Žid 7,25), otevři jim všechny kraje, kde tolik lidí usilovně hledá světlo pravdy a teplo lásky. Ať poslušni tvého povolání pokračují v tvém díle spásy na zemi, vytvářejí tvé tajemné tělo, to je církev, a stanou se solí země a světlem světa (Mt 5,13–14). Pane, dej také mnoha ženám účast na povolání, které pramení z tvé lásky. Ať jsou čisté a velkodušné. Dej jim touhu po dokonalosti, k níž vybízí evangelium, a přiveď je k tomu, aby se ze všech sil a s celou vroucností své lásky daly do služeb církve a trpících a nemocných lidí (Pavel VI.).

Modlitba za kněze:
Dobrý Otče, přijmi naše prosby za naše duchovní otce. Pronikni jejich srdce milostí Ducha svatého, opravdovostí a láskou, aby se ti stále více podobali.
Ať posvěcují sebe i nás, ať nás vedou k tobě, ať vždy u nás naleznou pomoc a pochopení. (Kancionál 049E, 049C)

Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 13. 7. 2025, 15. mzd.

Prosíme tě, Pane, za všechny farnosti naší arcidiecéze: Dej, ať v nich vládne vzájemná důvěra, ochota ke spolupráci a ochota přijímat nové výzvy ve světle evangelia.

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.

Aleluja. Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život; ty máš slova věčného života. Aleluja.

Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha Svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:

Prosíme tě, Pane, za všechny farnosti …

Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…

Modlit se bez ustání

Neustálá modlitba, tzv. Ježíšova modlitba, se rodí v životě, který se stal eucharistií. Co jiného má tato modlitba za cíl než uskutečňovat křestní milost, tedy naroubovat nás na Ježíšovo vzkříšené tělo? Svatý Pavel říká, že křest nás zbavil starého člověka, aby nás oblékl v člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý (srov. Ef 4,22-24).

Člověk v hlubinách srdce znovu nalezl svůj stav z ráje a je smířen s Bohem, se sebou i se svými bratry. Proto chápeme, že nás Pavel zve, abychom žili v díkůvzdání a učinili ze svého života nekončící eucharistii: Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci (Kol 3,17).

Církev je svátostným tělem Vzkříšeného a v jejím svatém a stále planoucím srdci otvírá Duch, „Dárce života“, každému cestu k tomu, aby se stal podobným Bohu. …

(Modlitba srdce, Jean Lafrance, strana 50)

Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 20. 7. 2025, 16. mzd.

Pane, sešli nám svého Ducha a vlej do našich srdcí svou lásku, abychom si jako živé společenství naší arcidiecéze dokázali vždy vzájemně naslouchat, nepodléhali předsudkům a nechávali se tebou vést.

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.

Pili z kalicha Páně a stali se Božími přáteli.

Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha Svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:

Pane, sešli nám svého Ducha a vlej do našich srdcí...

Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…

Modleme se k Pražskému Jezulátku

Klaníme se Ti Ježíšku, pravému živému Bohu, který jsi v nebesích a zároveň i mezi námi, protože jsi slíbil, že kde jsou dva nebo tři ve Tvém jménu, tam jsi i Ty.

Děkujeme Ti, že jsi přišel na svět, ne náhodou, ale že jsi přijal a naplnil Otcovu vůli, abys nás vykoupil.

Tolik let zůstáváš nepoznán…

Ježíšku, chceme odčinit tento náš dluh a v pokoře se Ti klanět a uctívat Tě.

Děkujeme Ti, Ježíšku, chválíme Tě, Ježíšku.

Posilni nás důvěrou, že Ty, ač dítě, jsi pravým Bohem, skrytým ve slabém dítěti.

Posilni nás, ať žijeme ve stálé přítomnosti Tebe, Tvého Otce, Ducha Svatého, Panny Marie a svatého Josefa.

Do Tvých rukou svěřujeme náš život.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako bylo na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

(Ježíšku, důvěřuji Ti)

Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 6. 7. 2025, 14. mzd.

Prosme, abychom při hledání nových podob pastorace i života našich farností rostli ke spoluzodpovědnosti za poslání, které nám bylo svěřeno při křtu.

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.

Modli se a pracuj! Ve všem ať je oslavován Bůh!

Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha Svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:

Prosme, abychom při hledání nových podob …

Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…

Ničemu ať nedávají přednost před Kristem

Když chceš začít něco dobrého, pros nejdřív naléhavě Boha, aby to přivedl k dobrému konci, aby se ten, který nás již s láskou přijal mezi své syny, nemusel jednou rmoutit nad našimi špatnostmi. Neboť všech jeho darů, které do nás vložil, máme vždycky užívat k jeho službě tak, aby jednou jako rozhněvaný otec své syny nevydědil, ani aby nás jako obávaný pán, popuzený našimi zlými činy, neodsoudil k věčnému trestu jako ničemné služebníky, kteří ho nechtěli následovat, a tak vejít do slávy.

Povstaňme tedy konečně, když nás Písmo vybízí: Už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Otevřme své oči božskému světlu, které nás promění, slyšme velmi pozorně, k čemu nás denně vyzývá hlas Boží: Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. A opět: Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.…(zkráceno).

Opásejme se tedy vírou a konáním dobrých skutků, a pod vedením evangelia choďme po jeho stezkách, abychom jednou mohli uvidět toho, který nás povolal do svého království. Chceme-li přebývat ve stanu jeho království, musíme se spěšně ubírat cestou dobrých skutků, jinak tam nedojdeme. (Z „Řehole“ svatého Benedikta (Prologus, 4-22; cap. 72,1-12: CSEL 75,2-5.162-163))