Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 25. 10. 2026, 30. mzd.
Posiluj rodiče, aby děti s ochotou a láskou přijímali, vychovali ve víře a v kázni a aby jim byly rodinné vztahy dobrým příkladem.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Pán si vyvolil svatého Šimona a Judu, aby svým kázáním šířili světlo jeho učení; a dal jim věčnou slávu
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha Svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Posiluj rodiče, aby děti s ochotou a láskou …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
"Kdo je naše naděje?"
"Kdo je naše naděje?" otázku a odpověď nalezneme v 1. listě Soluňským. Nezkrácený citát zní takto: "Kdo je naše naděje, radost a vavřín chlouby před naším Pánem Ježíšem Kristem při jeho příchodu?" (2,19). Sv. Pavel odpovídá na svou vlastní otázku: "Ano, vy jste naše sláva a radost" (2,20). Nejen Kristus sám je příčinou naší naděje, ale i křesťané, kteří v Krista věří. Pro Pavla byl život z víry ve společenství věřících v Soluni pohnutkou k naději a k radosti. I my, dnešní křesťané musíme být znamením naděje pro ostatní svět. Proudy naděje vyvěrající z Krista, původce a pramene vší naděje, nás omývají, zavlažují a rozlévají se, aby zúrodnily i další krajiny.
Pane Ježíši Kriste, chceme se ti klanět, mluvit s tebou, naslouchat tvému Slovu a v modlitbě se naučit být znamením naděje pro své bližní. Jakožto nositelé naděje jsme v tvých službách. Chceme od tebe čerpat naději, abychom ji mohli rozdávat dále. Čím byla soluňská obec pro Pavla, tím chceme být my pro své okolí, zvláště pro naše blízké a pro lidi z nejužšího okruhu. Naplň nás nadějí a radostí, abychom vyzařovali, co píše sv. Pavel také v 2. listě Soluňanům: "Ježíš Kristus nám dal dobrou naději" (2,16). Chválíme tě a velebíme tě, neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. (P. Leo Kuchař: Vždyť jsem to já, str. 385)
