Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 11. 10. 2026, 28. mzd.
Prosíme za mládež, aby velkodušně odpovídala na Boží volání a za naše rodiny, aby byly místem, kde se mohou rodit a růst kněžská a řeholní povolání.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože! Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha Svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Prosíme za mládež, aby velkodušně odpovídala …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
"Mistře, mluv!"
Pane Ježíši Kriste, stalo se, že jsi byl hostem v domě jednoho farizeje. Veřejná hříšnice ti tam pomazala nohy vzácným olejem. Šimon, hostitel, a další spolustolovníci se nad tím pohoršili. Tys řekl: "Šimone, chtěl bych ti něco říci!" Šimon odvětil: "Mistře, mluv!" (Lk7,40). Nato jsi vyprávěl podobenství o dvou dlužnících, kteří oba nemohli zaplatit. Věřitel odpustil dluh oběma. Kdo z nich k němu pocítí větší lásku? Šimon odpověděl správně: Ten, komu bylo více odpuštěno. Chtěl jsi jej upozornit na to, že hříšník, kterému jsou prominuty mnohé přestupky, je zavázán, ale i nakloněn Boha milovat ještě více. Tak tomu bylo i u oné veřejné hříšnice. Ty jsi dobrý pastýř, který hledá ztracenou ovečku. Jsi lékař, který přišel uzdravovat, co bylo zraněno. Jsi Vykupitel, který přišel zachránit, co bylo ztraceno. Doutnající knot neuhasíš a nalomenou třtinu nedolomíš. Chceme se od tebe učit. Tvé Slovo a tvůj příklad mají být světlem na naší životní pouti, proto tě prosíme, jako kdysi farizej Šimon: „Mistře, mluv!“ Mluv k nám nyní i neustále! Chceme slyšet tvé Slovo a uposlechnout. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
(P. Leo Kuchař: Vždyť jsem to já, str. 200)
