Zveme vás na katechezi
ThLic. Karla Skočovského, Ph.D.
V co věříme a nevěříme
Poslední věci člověka
Začátek 25. 11. 2022 po mši sv. v 17:00
u sv. Mořice v Kroměříži tj. cca v 17:30
A tento nápis hovoří o Janovi?" zeptal se Poirot, když vešli dovnitř a uviděli velmi starý nápis na stěně hrobky.
"Ne, ten vypráví jiný příběh," odvětil archeolog a pokračoval: "Muž sedí v jednom hostinci v Damašku. Zvedne oči od vína a zjistí, že na něj přes místnost zírá smrt. Vykřikne: 'Ale tohle ještě nemůže být moje chvíle'.
Uprchne z Damašku. Žene svého koně přímo přes poušť do Samary. Když tam dorazí, dostane žízeň. A u studny před ním se objeví smrt.'"
"Ale vy přikyvujete", podíval se na Poirota. "Hmm", souhlasně zamručel Poirot a sám hlasitě pokračoval v příběhu: "Když uvidí smrt podruhé, vykřikne ten muž: 'To není možné, utekl jsem před tebou z Damašku!'
A smrt tomu muži položí ruku na rameno a řekne: 'Taky mne překvapilo, že jsem tě uviděla v Damašku. Protože naše setkání se mělo uskutečnit vždy zde, tady v Samaře.'"
"Můžeme se snažit, ale nikdo neunikneme před spravedlivým osudem", dokončil archeolog.
"Oui", souhlasil Poirot.
(Agatha Christie: Schůzka se smrtí)
