Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 16. 1. 2022, 2.mzd.
Bože, probouzej v nás touhu a ochotu ke hledání a sdílení jednoty s našimi bližními a vyslyš naše modlitby za jednotu křesťanů.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Všemohoucí, věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír.
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Bože, probouzej v nás touhu a ochotu ke hledání …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
Z promluvy papeže Františka: Buďme bdělí!
Ježíš nám ukazuje cestu důraznou výzvou: "Dávejte na sebe pozor, aby se vaše srdce nezatížila. Stále bděte na modlitbách." Co to vlastně znamená slovo bělost?
Bdělost znamená pozornost. … Z Kristových slov vidíme, že bdělost je spojená s pozorností. Buďte pozorní, bděte, nenechte se rozptylovat. To, znamená, zůstaňte bdělí.
Bdělost znamená: nedopusť, aby tvé srdce zlenivělo a tvůj duchovní život rozbředl do průměrnosti. Buďte opatrní, protože můžete být spícími křesťany.
A my víme, je mnoho spících křesťanů, křesťanů umrtvených duchovním světáctvím, křesťanů bez duchovních podnětů, bez zápalu v modlitbě, bez nadšení pro misii, bez nadšení pro evangelium. Křesťanů, kteří se stále dívají dovnitř a nedokážou se dívat na obzor. A to vede k podřimování k pokračování ve věcech z pouhé setrvačnosti, k upadnutí do apatie, k lhostejnosti ke všemu, kromě toho, co mně samotnému vyhovuje. Skutečnost je však něco zcela jiného. Musíme být bdělí, abychom své dny nepřežívali ze zvyku, abychom nebyli zatíženi, jak říká Ježíš, břemeny života. A břemena života nás tíží. Dnešek je tedy dobrou příležitostí položit si otázku, co tíží mé srdce, co tíží mého ducha, co mě nutí sedět v křesle lenosti? Je smutné vidět křesťany uvelebené v křesle. Co jsou to ty průměrnosti, které mě ochromují, jaké jsou ty neřesti, které mě drtí k zemi a brání mi zvednout hlavu. A pokud jde o břemena, která tíží ramena bratří, jsem pozorný nebo lhostejný? (zkráceno) Audio: https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2021-12-01-05-27-00/?play=1
