Ne 23. 8. 2020, 21. mzd.
Bože, svěřujeme Ti manžele v naší farnosti, kteří nemohou mít vlastní děti. Požehnej jim v jejich trápení, posiluj je a veď si je po svých cestách.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Bože, svěřujeme Ti manžele v naší farnosti …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
Na cestě za modlitbou, Carlo Carretto: Dopisy z pouště
Modlitba nepřichází ze země, ale z nebe… Duch Páně naplňuje svět, takže my voláme „Otče!“. Duch Páně v nás dává vytrysknout prameni modlitby, na nás je ochotně propůjčit tomuto Božímu proudu své rty a svá vděčná srdce a opakovat znova a znova, co nám vnuká Duch Ježíšův, z něhož naše modlitba čerpá všechnu svou sílu. Je jisté, že se mu můžeme bránit, jako se můžeme bránit lásce. Můžeme říci „Ne“, … můžeme sevřít rty, můžeme mlčet – a to děláme nejčastěji. Kdybychom totiž byli k onomu volání pozornější, modlili bychom se neustále. Pro úplnost musíme dodat, že existuje také naše modlitba, zrozená na zemi v srdci člověka, ale tato modlitba za moc nestojí… Tato modlitba není schopna se zvednout ani o píď nad naši slepou umíněnost a v této umíněnosti někteří lidé žijí celá léta…
Opravdová modlitba začíná tam, kde se hledá vůle Boží. V podstatě je všechno ohromně jednoduché, stačí naslouchat tomu, co nám říká Ježíš. Stačí vzít evangelium a uvést do praxe, co nám odkázal. Tedy vše spočívá na vůli, nikoli na slovech. Bůh nás bude inspirovat, nalezne-li v nás dobrou vůli, Duch Ježíšův spočine tam, kde je toužebně očekáván, protože je láska a protože k milování, k projevu lásky, je třeba dvou. Když se skláním před Jeho láskou, neváhá přijít, vlastně již je zde, protože On miloval dříve, než jsem začal já, obyčejný tvor, milovat Jeho. Láska se osvědčuje skutky. Vidíme to u marnotratného syna. … Duše musí říci s veškerou vážností: „Vstanu a půjdu ke svému Otci!“
https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2018-04-02-23-50-00/
