Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 16. 5. 2021, 7. velikonoční
Bože, prosíme za pokřtěné farníky, kteří ztratili niterné spojení s Kristem, aby obnovili víru.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám. Mé srdce k tobě mluví, má tvář tě hledá; hledám tvou tvář, neskrývej svou tvář přede mnou. Aleluja.
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Bože, prosíme za pokřtěné farníky,…
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
Jako palma, která pod údery kamenů shazuje datle
Papež František: K čemu je modlitba a odpuštění? Jen kvůli krásnému příkladu? K čemu je to dobré? Nikoli, je zde mnohem více. Odhalí to jedna podrobnost. Jedním z těch, za které se Štěpán modlil a kterým odpustil, byl mladý muž jménem »Šavel« (v.58), který »plně schvaloval, že ho zabili« (Sk 8,1). Krátce poté Boží milostí Šavel konvertuje, je oslněn Ježíšovým světlem, přijímá je, obrací se a stává se Pavlem, největším misionářem v dějinách. Pravý Pavel se rodí z Boží milosti, ale skrze Štěpánovo odpuštění a jeho svědectví. To je zárodkem jeho konverze. Je to důkaz, že skutky lásky mění dějiny, i ty drobné, skryté a každodenní. Bůh totiž řídí dějiny pokornou odvahou těch, kdo se modlí, prokazují lásku a odpouštějí. Skrze mnoho skrytých světců, takříkajích světců „odvedle“, skrytých svědků života, kteří nepatrnými gesty lásky mění dějiny.
I pro nás platí, že máme být Ježíšovými svědky. Pán si přeje, abychom ze svého života učinili mimořádné dílo prostřednictvím obyčejných každodenních gest. Tam kde žijeme, v rodině, v práci, kdekoli jsme povoláni být Ježíšovými svědky, byť jenom světlem darovaného úsměvu – světlem, které není naše, nýbrž Ježíšovo, a byť jen odmítáním náznaku klepů a klevet. …Svatý Štěpán odpovídal na kameny nenávisti slovy odpuštění. Tak měnil dějiny. I my můžeme každý den měnit zlo na dobro, jak praví jedno hezké přísloví: „Jednej jako palma, na kterou házejí kameny, ale ona shazuje datle.“
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=32104 (zkráceno)
