Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od: Ne 19. 4. 2020, neděle Božího milosrdenství
Děkujeme za dar Božího milosrdenství; rozmnož v nás, Bože, touhu po tomto daru a častému svatému přijímání, k úctě a chvále tvé velebnosti.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Bože, ty o velikonocích vždy znovu oživuješ víru svého lidu; prosíme tě: opatruj a upevňuj v nás, cos nám daroval, ať všichni stále hlouběji chápeme, co to pro nás znamená, že jsme byli obmyti křtem, znovuzrozeni z Ducha svatého a vykoupeni krví tvého Syna. Neboť on s tebou …
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Děkujeme za dar Božího milosrdenství …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
Boží milosrdenství ve zjevení svaté Faustyně
Svatá Faustyna zapsala následující myšlenky ze zjevení:
„Řekni duším, ať nestavějí ve vlastních srdcích překážky mému milosrdenství, které si tolik přeje v nich působit. Mé milosrdenství pracuje ve všech srdcích, které mu otevírají své dveře, spravedlivý stejně tak jako hříšník potřebují mé milosrdenství. Obrácení a vytrvání je milost mého milosrdenství.
Duše usilující o dokonalost ať velebí mé milosrdenství zvláštním způsobem, neboť hojnost milostí, které jim uděluji, plyne z mého milosrdenství. Přeji si, ať se tyto duše vyznačují bezmeznou důvěrou v mé milosrdenství. Já sám dbám o posvěcení těchto duší, poskytnu jim všechno, cokoliv bude k jejich svatosti třeba. Milosti z mého milosrdenství se čerpají jedinou nádobou, a tou je důvěra. Čím větší důvěru duše má, tím více obdrží. Bezmezně důvěřující duše jsou mi velkou útěchou, takové duše naplňuji všemi poklady svých milostí. Jsem rád, že chtějí mnoho, vždyť já toužím dávat mnoho, velmi mnoho. Naopak jsem smutný, když duše žádají málo, zužují svá srdce.“ (Dn 1577 a 1578)
