Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 10. 5. 2020, 5. velikonoční (Svátek matek)
Bože, děkujeme za naše maminky a prosíme za všechny matky, ať jsou jejich životy po vzoru Panny Marie plné lásky, pokory a důvěry v tvou Božskou moc.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci; před zraky národů zjevil svou spravedlnost. Aleluja.
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Bože, děkujeme za naše maminky …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
Cesta světla pro dobu pandemie
JEŽÍŠ VSTAL Z MRTVÝCH
Anděl promluvil k ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, …“ (Mt 28,5n)
Událost vzkříšení zcela přesahuje všechny naše představy a pojmy. Ani evangelia Kristovo zmrtvýchvstání nepopisují. Odkazují na prázdný hrob a setkání se Vzkříšeným. A právě pro tuto přesažnost je víra ve zmrtvýchvstání tolik útěšná pro náš pozemský život: je zde Ten, kdo je konečným vítězem, kdo nás vysvobozuje ze smrti a vyznamenává příslibem věčné spásy. Jako křesťané máme tak i současnou situaci komu svěřit, máme komu odevzdat naše pochybnosti a obavy, naše umírání i naše zemřelé. Vzrostlá aktuální bezradnost lidstva vyjevuje, že pokud zachraňujeme jen pozemský život, jsou výtěžky naděje velmi rozpačité, nejisté a v posledku neúčinné. „Máme-li naději v Krista jen v tomto životě, pak jsme nejubožejší ze všech lidí.“ (1 Kor 15,19)
Pane Ježíši, daruj nám naději, která plyne z útěchy věčného života, z té šířky a délky, výšky a hloubky (srov. Ef 3,18), jež dávají našemu ubohému pozemskému žití nebeské rozměry, po nichž každý člověk bytostně touží.
